Proč zrovna tůně?
Voda je život. Rozhraní mezi vodou a zemí je biologicky rozmanité, je domovem širokého spektra živočichů a rostlin. Budování tůní přispívá nejen k posílení biodiverzity a snížení eroze, ale i k adaptaci na klimatickou změnu, protože odpar z tůní má příznivé dopady na malý vodní cyklus a mikroklima. Česká republika je „střechou Evropy”, je plně závislá na deštích a podzemních zásobárnách, a pokud se chceme připravit na nadcházející sucha, budeme potřebovat odtok vody co nejvíce zpomalit.
Tůň je odlišná od rybníka či malé vodní nádrže tím, že nemá žádné technické prvky (stavidlo, spodní výpusť atd.), násep by měl mít maximální výšku 0,5 m. Tůň může v průběhu roku vyschnout.
Jak udělat tůni?
Přečti si podrobný návod, jak na stavbu tůní (s maximální hloubkou do 1,5 m a rozlohou od několika m² do 300 m²).
Co na to úřady?
Jednání s úřady Problematiku tůní řeší zejména: – zákon č. 254/2001 Sb. – vodní zákon – stanovuje co je a není vodní dílo – zákon č. 183/2006 Sb. – stavební zákon – vymezuje limit hloubky 1,5 m a plochy 300 m² – zákon č. 185/2001 Sb. – zákon o odpadech – určuje co s vykopanou zeminou – zákon č. 114/1992 Sb. – zákon o ochraně přírody a krajiny – vymezuje zásady práce s vodou zvláště v chráněných územích Vodní zákon tůň považuje za terénní úpravu, nikoliv vodní dílo, protože nemá technické objekty. Bez ohlášení vodoprávnímu úřadu lze tůň budovat za předpokladu, že má maximálně 1,5 m hloubky a rozlohu do 300 m², nemá společnou hranici s pozemní komunikací, nenachází se v chráněném území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky), nenachází se v zastavěném území a je neprůtočná. Pokud tedy plánujeme tůň mimo chráněnou oblast a nepotřebujeme dotace, neměla by být třeba ani ohláška, ale je lepší prokonzultovat záměr s místně příslušným odborem životního prostředí, aby byly dodrženy i jiné právní normy než vodní zákon (lesní zákon, významné krajinné prvky atd.). Pokud chceme žádat o dotace či kopat v chráněném území, administrativně je pro tůně potřeba:
1) Stanovisko odboru životního prostředí městského úřadu s rozšířenou působností – některým úřadům stačí jedna žádost na celý odbor, některé úřady chtějí stejnou žádost podat na odbor životního prostředí zvlášť pro orgán pro ochranu zemědělského půdního fondu, vodoprávní úřad, či úřad pro ochranu významného krajinného prvku. 10 O povolení tůně žádáme u vodoprávního úřadu obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k danému katastrálnímu území, lze dohledat na www.statnisprava.cz. Pro většinu Broumovska včetně Teplic nad Metují je to Broumov, pro Policko a Hronovsko pak Náchod. Vodoprávní úřad spadá pod odbor životního prostředí.
Někteří úředníci jsou vstřícnější, jsou rádi, že se najdou lidé, kteří chtějí zadržovat vodu a vyjádří se kladně. Může se ale stát, že orgán ochrany přírody bude požadovat vyjmutí tůně ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Vyjmutím však ztratí orgán ochrany půdního fondu kontrolu nad danou plochou. Pro ponechání v ZPF lze argumentovat tím, že tůně jsou pro zemědělskou výrobu prospěšné, tůň se časem opět zazemní, v případě potřeby ji lze snadno zrušit. Metodika Ministerstva zemědělství tůně zařazuje mezi mokřady, které svými mimoprodukčními službami přispívají k hospodaření a jsou zařazeny mezi krajinné prvky podle nařízení vlády 307/2014. Pokud lze v zemědělském půdním fondu ponechat odvodňovací příkopy, analogicky zde lze ponechat i tůně. Některé úřady se těmito argumenty nechají přesvědčit.
Dále může odbor životního prostředí před vydáním schválení požadovat biologický průzkum. Ten bývá dražší než samotná tůň a mnohdy zbytečný, protože se hodně tůní kope právě kvůli zvýšení biodiverzity blízko polí a na místech, která biologicky prozatím zajímavá nejsou. Někdy se lze s úřadem dohodnout, že přijme dobrozdání nějakého odborníka, například z AOPK.
2) Pokud je poblíž tok, stanovisko příslušného správce toku a povodí (například Povodí Labe, Povodí Moravy, Lesy ČR atd.), který si většinou vyhrazuje vzdálenost 6 m od toku pro pohyb své techniky. Lze použít stejnou žádost, jako na vodoprávní úřad.
3) Stanovisko orgánu územního plánování, případně pro dotace stavebního úřadu – lze použít stejnou žádost, jako na vodoprávní úřad. 11 Z hlediska stavebního zákona lze tůň považovat za terénní úpravu, která nevyžaduje rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas, pokud jde o „terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady, (§ 80 (3) a) stavebního zákona 183/2006 Sb.)”. Stavební úřad by neměl tůň brát jako vodní dílo a ve stanovisku by měl napsat, že se ho tůň netýká. Pokud se však tůň nachází v nějaké chráněné oblasti, bude třeba zajít na úřad osobně a dohodnout se, zda bude nutné žádat o územní rozhodnutí. Stavební úřad může někdy požadovat vyjádření správců sítí infrastruktury (CETIN, ČEZ, GasNet).
Stanoviska lze většinou snadno získat vyplněním online žádosti na příslušných stránkách:
- https://www.cetin.cz/web/dokumentace-site/zadani-zadosti-o-vyjadreni
- https://geoportal.cezdistribuce.cz/geoportal.ses
- https://dpo.gasnet.cz/zadost-o-stanovisko
Vedení plynového potrubí vyznačuje tyč s černými a žlutými pruhy.
4) Pokud se tůň nachází v nějaké chráněné oblasti, je třeba stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny (správa CHKO) či jiné místně příslušné instituce (Správa národního parku atd.).
Zdroj textu a další informace: Návod na budování tůní (JULINKA z. s., Police nad Metují 2021).
(Fotografie: tůně v Běchovicích u Prahy, zdroj.)
