Na dopravní situaci ve svém městě nebo na potřebu podpory nízkoemisních způsobů dopravy můžeš upozornit i organizací místní cyklojízdy.
Správna cyklojízda potřebuje:
- datum
- začátek (kdy a kde) a konec (kam se dojede) - zajistit místa, kde je možné se shromáždit před odjezdem a na konci
- propagaci
- může mít i doprovodný program, třeba kulturní, vzdělávací nebo aktivistický
- pravidla - pro hladký a bezpečný průběh je dobré poskytnout účastníkům a účastnicím cyklojízdy srozumitelné pokyny
Inspirovat se můžeš třeba u cyklojízd spolku AutoMat, který má s jejich organizací bohatou zkušenost. AutoMat dodává k tématu i další zajímavý kontext:
Potenciál využívání jízdního kola ve městech v posledních letech (a zejména v západním světě) stabilně vzrůstá a kolo se stává trendem zdravého a udržitelného stylu městského života. Podpora cyklisticky je navíc součástí Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDG’s) Organizace spojených národů, ke kterým se mnohá města hlásí. To budeme alegoricky a karnevalově demonstrovat při průjezdu městem. Důležitost kola byla zvýrazněna i přetrvávající pandemií nemoci covid-19: například v Praze stoupl počet cyklistů a cyklistek v první vlně pandemie na oficiálních sčítáních o cca 67 %, ve druhé vlně dokonce o více než 100 %. Kolo tak evidentně – mimo boje s klimatickou změnou a znečištěním – představuje zásadní prostředek i pro boj s covidem. Mnohá města po celém světě vzala covid-19 jako výzvu a začala velmi rychle a produktivně městskou cyklistiku preferovat. Paříž, Londýn, Brusel, Milán, Berlín, Vídeň, Lublaň, Tirana, Bogota či Santiago de Chile, všechna tato města během posledních let přistoupila k radikální proměně svých dopravních preferencí ve prospěch zdravého života ve městě. V Česku se to nestalo...
Cyklodoprava a klima
9 % emisí skleníkových plynů v Česku má na svědomí osobní automobilová doprava. Zejména při cestách na kratší vzdálenosti patří k ekologičtějším alternativám aktivní mobilita (včetně jízdy na kole) a hromadná doprava. Jejich využívání může uhlíkovou stopu cestujících podstatně snížit. Vědecké studie, včetně nejnovější, Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2022 také upozorňují, že ekologizace dopravy a snižování emisí skleníkových plynů nelze dosáhnout pouhou změnou paliv nebo zdrojů energie využívaných v osobních automobilech, a to ani pouhým přechodem na elektromobilitu. I ta je totiž při zvážení emisí z celého životního cyklu elektromobilu poměrně náročná nejen na energie, ale i na zdroje. Pro skokové snížení emisí skleníkových plynů zejména do roku 2030 (podle vědců potřebujeme, aby emise klesly do roku 2030 na polovinu) nelze masový přechod na elektromobilitu uskutečnit ani dostatečně rychle. Kromě toho s sebou vysoká míra automobilizace nese i další negativní vlivy, jako je zabírání velkého množství veřejného (zejména městského) prostoru nebo velké množství zmařených lidských životů v důsledku dopravních nehod.
Aktivní mobilita, včetně cyklodopravy, je snadno přístupná všem skupinám obyvatel a její podpora vede nejen ke snížení emisí skleníkových plynů, ale i k dalším benefitům, například ke zlepšení fyzické kondice a zdraví obyvatel nebo ke snížení veřejných výdajů (na dopravní infrastrukturu i zdravotní péči). Veřejný prostor, který upřednostňuje aktivní mobilitu na úkor osobní automobilové dopravy, také podle studií zvyšuje tržby místních obchodů a kvalitu života místních obyvatel.
Předpokladem vyššího zájmu o využívání cyklodopravy je především kvalitní a bezpečná cyklistická infrastruktura, která vytvoří navzájem propojenou síť oddělenou od provozu motorové dopravy. Jaké podmínky nabízí pro dojíždění na kole město, ve kterém žiješ? A jaké plány má do budoucna? Šlo by na nich něco zlepšit?
A jak si vliv alternativní dopravy nahrazující cesty autem představit v číslech? Omezením jízd autem na polovinu dosáhne průměrná Češka nebo Čech roční úspory 800 kg CO2 ekv.
Průměrná roční uhlíková stopa obyvatelky či obyvatele České republiky je přitom zhruba 12 tun CO2 ekv. Z toho přibližně 5 tun (5000 kg, cca 40 %) je dané naší osobní spotřebou (bydlení, doprava, jídlo, spotřeba) a 7 t připadá na společnou ekonomiku. (Jde o modelový příklad, víc najdeš na webu Hodiny Země.)
Cyklojízdou to nekončí. Jak postrčit k rozvoji infrastruktury obec?
Pokud ti vadí, že v tvé lokalitě nejsou dostatečně podporovány nízkoemisní druhy dopravy, můžeš se ptát místní samosprávy na to, jak by bylo možné situaci změnit.
Jak navázat se samosprávnou kontakt a vést účinný dialog ti napoví třeba brožura Klimatické koalice Zapojujeme města do klimatických řešení II: návod pro aktivní občan(k)y. Její autorky ze spolku Rodiče za klima Liberec v ní shrnuly své letité zkušenosti právě s tímto typem aktivizace místní samosprávy.
