Swap je jen malý krůček v kontextu toho, co bychom pro zbrždění klimatické krize potřebovali udělat. Může to být ale dobrý start! Swapovací akce může lidem v okolí ukázat, že udržitelné může být i finačně výhodné, že recyklovat a znovu používat věci, které fungují, je zajímavá alternativa k někdy zbytečným nákupům a že podobné koncepty jsou zajímavé i pro ostatní. Může vést k novým setkáním podobně založených lidí a někdy může přinést i trvalejší změny, třeba inspiraci ke zřízení místního re-use centra nebo opravárny. Jak na to?
Uspořádej swap
Uspořádej ve svém městě výměnu oblečení, výpěstků ze zahrady nebo věcí z druhé ruky, které mohou dále sloužit.
Stačí najít prostor, ale může to být třeba i zábor na ulici, prostor před kavárnou nebo knihovnou. A pozvat lidi...
Swap můžeš spojit s přednáškou o environmentálních nebo sociálních tématech, s koncertem, piknikem nebo promítáním filmu (zkus si prohlédnout další tipy v Kuchařce akcí). Na swapu můžeš zkusit uspořádat i diskusi nad tím, jak by u tebe ve městě mohla fungovat skupina lidí, která by se tématu změny klimatu věnovala dlouhodobě.
Vytvoř swapovací místo (třeba knihobudku)
Jiným způsob, jak inspirovat udržitelnější přístup ke spotřebě, je zřízení swapovacího místa. Dobrým příkladem jsou knihobudky. Napadá tě vhodná lokalita? Postav v rámci Týdne pro klima swapovací skříň nebo knihobudku třeba někde v blízkosti zastávky hromadné dopravy. V rámci Týdne pro klima 2021 vznikla na knihobudce v Jilemnici dokonce i nejmenší zelená střecha v republice. Představivosti se meze nekladou. :)
Swapy, re-use, recyklace a klima?
Recyklace, znovupoužívání věcí a výměna nevyužívaných věcí mezi lidmi jsou skvělé způsoby, jak pomoci ochránit klima. Tím, že recyklujeme a znovu využíváme staré věci a materiály, snižujeme množství odpadu na skládkách a tím i emise skleníkových plynů spojené s odpadem. Znovupoužívání věcí, jako jsou oblečení a nábytek, snižuje také potřebu výroby nových výrobků a šetří tak i energie a suroviny, které jsou na jejich výrobu potřebné.
Re-use centra, kde se lidé mohou dostat k levnému zboží, zároveň snižují množství odpadu, protože umožňují lidem prodat nevyužívané věci jiným lidem, kteří je mohou stále použít. A výměna nevyužívaných věcí mezi lidmi, takzvaný swap, podporuje podobné účinky. Zbytečné věci nekončí na skládce a zároveň mohou lidé získat nové věci, které potřebují, bez nutnosti kupovat nové.
Tyto způsoby udržitelného nakládání s materiály jsou tedy klíčové pro ochranu klimatu, protože snižují množství odpadu, emise skleníkových plynů spojené s výrobou nových věcí a také spotřebu energie a surovin, které jsou na jejich výrobu potřebné.
A kolik emisí je možné podobným způsobem ušetřit z vlastní uhlíkové stopy? Hodina Země přináší k tématu i několik čísel:
Průměrná roční uhlíková stopa obyvatelky či obyvatele České republiky je 12 tun CO2 ekv. Z toho přibližně 5 tun (5000 kg, cca 40 %) je dané naší osobní spotřebou (bydlení, doprava, jídlo, spotřeba) a 7 t připadá na společnou ekonomiku. Z osobní uhlíkové stopy tvoří spotřeba věcí asi čtvrtinu...
-
Průměrné nakupování textilu 1x za měsíc má roční uhlíkovou stopu 370 kg (zdroj CI2), pokud místo zcela nových věcí nakoupím polovinu ošacení z druhé ruky, v second handu nebo je získám na swapu, můžu počítat s úsporou zhruba 50%, tedy 185 kg CO2 za rok. Více o nákupech textilu a jeho vlivu na klima.
-
Pokud snížíme frekvenci nákupů velkého zboží na polovinu, dosáhneme roční úspory 560 kg.
