Doprava a urbanismus

22. května 2025 Aktualizováno: 22. května 2025

Problém:

Doprava v Evropě produkuje přibližně čtvrtinu celkových emisí CO2. Zatímco v energetice a průmyslu emise klesají, v dopravě setrvale rostou. Proč? Problém je vrstevnatý a příčin je celá řada. Jednu z hlavních rolí hraje suburbanizace a překotný rozvoj území, u nás typicky od 90. let vznik rozsáhlých kolonií rodinných domů a logistických areálů v zázemí velkých měst, na zemědělské půdě nebo v těsné blízkosti existujících menších sídel. Tento fenomén se označuje urban sprawl (sídelní kaše nebo satelitní výstavba) a vyznačuje se velmi nízkou hustotou osídlení. Vyžaduje velké množství přírodních zdrojů a nároky na inženýrské sítě a dopravní obsluhu jsou výrazně vyšší než u kompaktního města.

Obyvatelé a obyvatelky periferií jsou často odkázáni pouze na automobilovou dopravu, která pak končí ve městech a zatěžuje je. Automobily zabírají obrovské množství místa v poměru k počtu lidí, které přepraví. Mimo to zatěžují obyvatele měst nadměrným hlukem, znečištěním ovzduší a celkově činí pohyb v ulicích pro všechny méně bezpečný. V hustě obydlených oblastech je veřejný prostor příliš důležitý a cenný na to, aby byl využíván primárně k pohybu a skladování automobilů. Problém parkování v českých městech spočívá v tom, že si lidé osobní majetek odkládají na společných prostranstvích za neadekvátně nízkou cenu.

Stavby rychlostních komunikací uvnitř měst, minimální omezení pro vjezd do jejich center a možnost levného parkování téměř kdekoliv se projevuje tzv. dopravní indukcí. Dopravní indukce znamená, že nová infrastruktura pro daný dopravní prostředek (v tomto případě auto) zvyšuje i motivaci lidí tento prostředek využívat. Zjednodušeně lze říci, že pokud postavíme novou silnici, podnítíme tím častější cesty automobilem. Často se tak děje na úkor plynulosti MHD a bezpečnosti chodců a cyklistů. Paradoxně to neprospívá ani řidičům, kteří tráví čím dál více času v kolonách, což zvyšuje jejich nervozitu. Tato situace, podporovaná absencí politické odvahy, neprospívá ani celkové kvalitě městského prostředí a prohlubuje problémy s bezpečností, hlukem, emisemi CO2 a polétavého prachu i fenomén tzv. městského tepelného ostrova (zvyšování teploty vzduchu vlivem zástavby).

Jak na udržitelnou dopravu a města?

Evropská unie se spolu s Českem zavázala ke klimatickým cílům prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V souladu s tím si Strategie udržitelné a inteligentní mobility EU klade za cíl dosáhnout do stejné doby klimaticky neutrální dopravy. Za tím účelem je podle ní třeba 1) zajistit udržitelnost všech druhů dopravy, 2) široce zpřístupnit udržitelné alternativy v multimodálním dopravním systému (přeprava nákladu více druhy dopravy) a 3) zavést správné pobídky, které budou hnací silou transformace. Jednou z cest pak má být přesun větší aktivity k udržitelnějším druhům dopravy (zejména zvýšení počtu dojíždějících veřejnou dopravou a aktivními způsoby dopravy).

Jedním z konkrétních řešení je odklon od divokého rozvoje měst. Je třeba přejít ke koordinovanému městskému plánování, které se zaměří na kompaktní, zdravé a multifunkční čtvrti. Koncept patnáctiminutového města, kde má obyvatelstvo veškeré klíčové služby v docházkové vzdálenosti, je jednou z cest k udržitelnosti a snížení celkového objemu dopravy. Obecně platí, že nejlepší doprava je ta, která vůbec nevznikne. Inspirací může být projekt Seestadt Aspern ve Vídni, který kombinuje bydlení, práci a rekreační plochy s důrazem na kvalitní veřejná prostranství a napojení na veřejnou dopravu. Nebo superbloky v Barceloně, kde jsou vnitřní ulice v rámci několika bloků (nejčastěji čtyř) dopravně zklidněny a přeměněny ve prospěch pěšího pohybu, komunitních aktivit a zeleně. Z Česka lze zmínit například pražské sídliště Ďáblice, které se vyznačuje vysokou kvalitou architektury i veřejných prostranství. Obslužné komunikace k jednotlivým domům jsou zaslepeny a páteřní centrální část je ponechána jako volný parkový prostor. V širším měřítku je pak třeba zkracovat i delší vzdálenosti a od určité velikosti rozvíjet města a regiony polycentricky. To vše v návaznosti na kapacitní veřejnou dopravu.

Ajuntament de Barcelona (Zdroj: Barcelona Architecture Walks)

Mnohá města ve světě zavádějí kroky směrem k větší udržitelnosti dopravy. Pomáhá např. rozumná regulace automobilů, jako je zpoplatnění vjezdu do center měst nebo optimalizace parkování v ulicích. Zároveň je třeba investovat do veřejné dopravy a cyklistické a pěší infrastruktury, aby byla v konkurenci s neudržitelnou dopravou přitažlivá, efektivní a bezpečná. Jako jedna z účinných cest v souladu s koncepcí patnáctiminutového města se ukázal bikesharing (sdílení kol), který lze vhodně propojit s MHD a například spolu s rozšiřováním cargo kol podporovat mj. ze sociálního klimatického fondu.

V posledních letech se také prosazuje tzv. taktický urbanismus, dočasné proměny prostranství pro příjemnější pobyt a pohyb lidí. Ten je na rozdíl od stavebních řešení v zásadě rychlý a levný. Pokud se opatření osvědčí, zůstane natrvalo. Významnou roli hraje i modro-zelená infrastruktura: prvky jako stromy, zelené střechy, popínavé rostliny, dešťové záhony či vodní prvky zlepšují mikroklima, pomáhají ochlazovat městské prostředí a efektivněji hospodařit s dešťovou vodou. Rostliny a stromy pomáhají také redukovat prach a nečistoty. Musí se však dbát na řádnou péči o ně, u stromů je klíčový dostatečně velký prokořenitelný prostor a možnost vsaku vody. Naopak betonové boxy nebo příliš malá a nepropustná rabátka nejsou vhodná.

Transformace dopravy a městského prostředí směrem k udržitelnosti není jenom naší ekologickou zodpovědností, ale také cestou ke zlepšení celkové kvality života.

Dočasné herní prvky v ulici, foto: Trevor Dykstra (Zdroj: Flickr)

Příklad humanizace pražské magistrály

Takto může vypadat “humanizace” pražské magistrály bez omezení průjezdnosti podle spolku Auto*Mat, z.s. První obrázek ukazuje aktuální podobu Fügnerova náměstí, druhý znázorňuje, jak by mohlo stejné místo vypadat v duchu konceptu „města pro lidi“. Pokud ovšem Praha nepromarní další příležitost k udržitelné a moderní proměně veřejného prostranství v rámci plánované rekonstrukce ulic Sokolská, Legerova či právě Fügnerova náměstí.

Vizualizace možné proměny Fügnerova náměstí v Praze v rámci tzv. humanizace magistrály. (Zdroj: Peter Bednár. pro spolek Auto*Mat, z.s.)

Pokud se vám vizualizace městského prostoru líbí víc než stávající podoba, podpořte výzvu spolku Auto*Mat, která proměnu městského prostředí v okolí magistrály požaduje.